Sukničkář – 23

23 – Vlkodlačení

Edward:

„Do naha!“ zavelela povel Bella a chopila se svého fotoaparátu. Jacob vykulil oči a po chvíli nemístného zírání zakýval hlavou v záporném gestu.

„Nikdy!“ křikl, když se do místnosti přiřítili i další dva vlkodlaci v lidské podobě.

„Ale no tak, kvůli tomu tady přece jste!“ hulákala stejně hlasitě Bella.

„Jacku!“ zavelel alfa samec. „Žádné problémy, pamatuješ?“

„Nebudu se tu svlíkat!“ odporoval Jacob, ale nakonec přece jen uposlechl nadřízeného. Pomalu se vysvlékl a pak se stydlivě podíval po Belle.

„Tak jdi támhle, k tomu pozadí. Bylo by lepší být u opravdových útesů, ale tam nesmíme. No, tak do toho. Sedni si na zem a trochu zapózuj. A Same?“ podívala se po jmenovaném.

„Co?“ zamračil se, protože v myšlenkách tajně doufal, že jemu se to vyhne.

„Mohl bys prosím… No změnit se ve vlka a stoupnout si do pozadí? Tedy jako… Prostě kontrast… Taková jako síla a nebezpečí na pozadí modrého klidného moře.“ Zaprosila rukama a udělala psí očka.

„To bych snad mohl,“ utrousil si pro sebe Sam. Zalezl za malý paraván, který se tyčil vedle jedné nepoužívané stěny. Když z po za něj vylezl, byl už v podobě velkého vlka. Alice ani mě se tenhle nápad nelíbil, ale Bellino nadšení za to stálo. Chvilku fotila a pak se zamyšleně podívala na stále více rudnoucího Jacoba.

„Jacku, i tak máš dost výraznou pleť, nemusíš jí ještě dodávat červeň,“ promluvila na něj. Mělo to za následek velmi silné trhnutí celého jeho těla, jako by ho někdo píchl ostrým klacíkem do žeber.

„Já…“ zakucknul se ve chvíli, kdy se vzpamatoval.

„No nic, jestli budeš ještě víc rudnout, nemá cenu nic fotit!“ rozčílila se, když Jackova pleť nabrala další odstín rudé.

„Bell?“ promluvil jsem k ní. „Možná je toho už opravdu dost.“

„Ale no tak… Mám sotva pár desítek fotek,“ zakabonila obličej a kecla si na zem.

„Vrrr,“ ozvalo se z výšky od Sama a já začal číst jeho myšlenky: ‚Copak je opravdu tak úchylná na fotky nahých lidí?‘

„Není úchylná, jen ji baví fotografování. No a její modely většinou nemívají oblečení…“ pokrčil jsem rameny. Sam zavrtěl hlavou a šel si lehnout zpět na příjemně vyhřátou deku.

„Tak pro dnešek tedy… Konec?“ promluvila ze země Bella. Jen co dořekla poslední slovo, vřítil se Jacob za paraván a rychle se oblékl.

„Zdá se, že víc toho už nenafotíme,“ promluvil jsem k Bell, která se pomalu zvedla z podlahy a zakaboněně pozorovala svůj fotoaparát.

„No, tak tedy dobrá,“ fňukla si pro sebe.

***

Dny utíkaly a já s Bell jsme si byli stále blíž, jejího otce propustili z nemocnice a vše vypadalo nádherně. Až do toho osudného dne:

„Musíme se odstěhovat!“

 

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 9.1/10 (10 votes cast)
Sukničkář - 23, 9.1 out of 10 based on 10 ratings

3 thoughts on “Sukničkář – 23

  1. Notak… Zlatíčko… prosím, prosím pokračuj!!! je to dokonalé, byla by škoda nepokračovat 🙁 Ale kdy chceš konečně odevzdat ten projekt??? 🙂 🙂 🙂 🙂

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
  2. ALE TO NE, NE A JEŠTĚ JEDNOU NE. TY TADY PÍŠEŠ POŘÁD O VŠEDNÍCH DNECH, ALE BELL MĚLA PŘECE CHODIT JEŠTĚ DO ŠKOLY A JÁ JSEM SE TÁÁÁÁK TĚŠILA NA TEN JEJICH SPOLEČNÝ PROJEKT, A NA ŠOKY OSTATNÍCH SPOLUŽÁKŮ, PROSÍÍÍÍM, ŽE TO TAM DÁŠ???? SMUTNĚ KOUKÁM.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0.0/5 (0 votes cast)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*