Bella:
„Edwarde, myslíš, že je to dobrý nápad?“ ptala jsem se. Přece jen se před tou novou „mamkou“ musíme chovat jako lidé.
„Carlisle s Esme se dohodli. My se prostě jen přizpůsobíme.“ Odvětil mi s úsměvem.
„Jo a navíc jsme příbuzní, to přestavování pokojů mi vadí.“ Zasyčela Rose, fain nejsem jediná, komu to vadí.
Já budu mít pokoj s holkami a kluci zase dohromady. Jeden pokoj bude jako její, jinak obvykle můj, protože jsem podle naší historky poslední osvojené dítě.
„Bude to dobré a jedná se jen o měsíc.“ Konejšil ji Emmet a já se divila, kde se to v tom hromotlukovi bere.
„Jo, co je to měsíc ve věčnosti, a když se já nebo Jasper neudržíme je to jen další člověk!“ štěkla jsem sarkasticky.
„Nic se nestane, nedovolíme to.“ Objal mě Edward a užíval si mé blízkosti. Za chvíli se budeme muset skrývat. A to jsme manželé! Stěžovala jsem si v duchu.
„Co myslíte, můžu ten manuál nechat takhle?“ zeptala se Esme a podala nám papír, na kterém bylo sepsáno co a jak pro její náhradnici. Vzala jsem si ho od ní a začala číst:
„Milá neznámá, moje rodina je poněkud netradiční. S manželem Carlislem se staráme o šest adoptivních dětí. Celkem máme tři kluky a tři holky.
Carlisle pracuje jako chirurg ve zdejší nemocnici. Pracuje na směny a dle potřeby, budeš si muset zvyknout na život manželky doktora. Někdy je to otravné, ale myslím, že jinak je s ním snadné vyžít.
Děti chodí na zdejší střední školu od druhého do čtvrtého ročníku. Jasper a Rosalie jsou dvojčata a spolu s Emmetem chodí do čtvrtého ročníku.
Jasper je hodný kluk, ale z dětství má blok, který se snažíme odbourat. Možná se bude stranit, ale to je jen jeho způsob komunikace. Neber si to osobně.
Rosalie je ve skrytu duše milá, ale lidi si nejdřív prověřuje, než si je pustí k tělu. Stejně jako Jasper měla těžké dětství a proto na ni netlač.
Emmet je vtipálek, takže si jeho žertíky neber osobně a raději se nad nimi zasměj. Je to lepší a nezničíš si nervy. Všechny horší problémy nech na Carlislovi.
Edward a Alice jsou ve třetím. Musím tě varovat, Alice miluje nákupy a já se obávám o tvé zdraví. Edward rád hraje na piáno, ale pokud by ti to začalo vadit, neboj se ho upozornit.
Bella je ve druhém ročníku, ale má postoupit do třetího. Během měsíce ji čekají zkoušky proto na ni prosím dohlédni.
Celá rodina jezdí na pravidelné výlety, kterých se účastnit nemusíš, pokud chceš, můžeš místo toho dělat jiné věci třeba v domácnosti, protože budeš mít klid.
Všechny ostatní detaily a podrobnostmi již s nimi doladíš, povětšinou jsou vstřícní a komunikativní, takže bys neměla mít problém. Kdyby přece obrať se na Carlisla.
Hodně zdaru v mé rodině ti přeje Esme.“ Zakončila jsem čtení a musela uznat, že Esme vylíčila naše životní příběhy dokonale.
„To je zdařilé,“ pokýval hlavou Jasper a byl rád, že je vylíčen jako asociál, co se s nikým nebaví. I když bych si přála totéž, měla jsem strach, že se neudržím, přece jen jsem upír teprve pár let a budu s ní trávit nejvíc času.
„Děkuji,“ poděkovala Esme a vzala si papír, který úhledně složila a dala ho do obálky, přesně podle pokynů.
„Připravena?“ zeptal se Carlisle a naposledy ji těsně objal a políbil.
„Ano,“ kývla a také ho políbila. „Tak děti, já se s Vámi loučím,“ posteskla si Esme a šla nás všechny obejmout. „Ne že to tady zboříte!“ preventivně nás pokárala a pak vyšla z domu a nasedla do auta.
„A je pryč,“ zafňukal Emmet a my se jen smutně ušklíbli. Příští měsíc si musíme hrát na spořádanou rodinku. To teda dík.
***
„Tohle bude ještě hodně dlouhý měsíc,“ posteskla jsem si, když jsme i se zbytkem rodiny dokončili náš lov.
„Rozhodně bude,“ povzdechl si Jasper. „Jestli se řízne nebo…“ zamyslel se.
„Nic se nestane. Přestaňte sýčkovat!“ okřikla nás Alice, které se naše pohřební nálada příliš nelíbila.
„Tobě se to mluví,“ hodila jsem k ní rukama. Přece jen měla lepší sebeovládání.
„A ty si zatěžuješ hlavu hloupostma!“ usadila mě rychle.
„Uznávám, trochu panikařím,“ sklopila jsem zrak.
„Bude to dobré,“ objal mě Edward a přivinul si mě na hruď.
„Jo, bude…“ odpověděla jsem.
„Jdeme?“ zeptal se Carlisle a my jen kývli. Všichni jsme nasedli do aut a během chvíle vyjeli k našemu domovu, kde už měla čekat vyměněná chůva.
***
Přijeli jsme před dům a pomalu vystoupili. A je to tu. Pomyslela jsem si a Edward mi stiskl ruku. Trochu mě to uklidnilo avšak ne dost. Jo s lidmi jsem už do kontaktu přišla a tak, to jo, ale nikdy jsem je neměla v domě 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Začínalo mi docházet, jak se asi cítili ostatní, když jsem ještě byla člověk.
Pomalu jsme vešli do domu, kde na nás netrpělivě čekala asi třicetiletá žena s kratšími hnědými vlasy a opálenou pletí. Ta tu bude jako pěst na oko.
„Dobrý den, jsem Carlisle Cullen a toto jsou mé děti: Emmet, Rosalie, Jasper, Alice, Edward a Bella.“ Představil nás postupně Carlisle.
„Těší mě, jmenuji se Sára Sunsová,“ umívala se na nás. „Tak snad to tady spolu zvládneme.“
Záměna – 1,