Záměna – 3

Deprecated: Non-static method GDSRDBCache::get_posts() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 2011 Deprecated: Non-static method GDSRDBCache::get_logs() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 2018 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srb() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/blg/frontend.php on line 1090 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::get_template() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 647 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_stars() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 683 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_wait() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/cls/render.php on line 23 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srt() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 688

Bella:

„Chovejte se, jako bych tu ani nebyl.“ Požádal nás David a usadil se na jednu postel. Edward se napjal a já se na něj zkoumavě podívala. Mírně zavrtěl hlavou a popadl jednu z učebnic matematiky. Nikdy jsem ji neměla ráda, ale jako upírovi mi problémy nedělala.

„Tak začneme třeba tímhle determinantem,“ zabořil prst do jedné stránky.

„Dobře,“ kývla jsem a opsala si příklad. Začala jsem počítat a tu a tam se zastavila, Edward statečně vysvětloval mé přiblblé otázky, a když se mu to zdálo moc, protočil oči. To dělal často. Asi jsem se opravdu ptala jako naprostý idiot, proto jsem zbytek rychle dopočítala a odložila pero.

„Tohle mě nebaví,“ posteskla jsem si po chvíli znuděného koukání před sebe. Edward mi nevěnoval pozornost, jako by byl duchem úplně mimo.

„Cože?“ Probral se a vyvalil na mě oči.

„Jsi v pořádku?“ Zeptala jsem se, když jsem viděla jeho zmatený obličej. Byl upír, takhle mimo by být neměl.

„Jo, jsem… Jen jsem se trochu zamyslel.“ Omlouval se rychle, tázavě jsem se na něj zadívala, on si však jen odfrkl. Co to má být, blbý kameraman. Jeden by neřek, jak nevědomost dokáže ubíjet.

„Večeře!“ Ozvalo se zavolání Sáry a já sebou trhla. Tak hlasitý zvuk se v rodině upírů moc nepoužívá.

„Půjdeme?“ Stočila jsem pohledem k Edwardovi, který jemně kývl a vstal. Společně jsme došli do chodby, kde jsme potkali Rosalie s Alice. David šel za námi jako přiblblý pejsek a Emmet už byl slyšet zezdola.

„Sáro? A opravdu máš dvě děti? Víš, nepochop to špatně, ale nevypadáš na to.“ Ptal se zrovna Sáry, Rose nad tím kroutila hlavou a Alice dostala připitomělý úsměv. Musela vidět, jak tohle dopadne. Edward se uchechtl a pokračoval s námi do jídelny.

„Asi ho přerazím,“ zkonstatovala suše Rose.

„Chce ji jen vytočit,“ uklidňovala ji Alice.

„No právě!“ Zasyčela naštvaně Rosalie.

„Ano, opravdu,“ slyšela jsem zatokat Sáru a Rose pokroutila hlavou. Chudák Emmet, tohle si odskáče.

„Tady jste!“ Vykřikla Sára, když jsme vešli do jídelny. „Sedněte si, hned to přinesu.“

„Děti? Jsem doma,“ ohlásil se Carlisle ode dveří.

„Výborně, právě včas. Bude večeře, takže umýt ruce a ke stolu.“ Popohnala a Carlisle se zatvářil stylem. To jste ještě nevečeřeli? A já myslel, že přijdu dost pozdě.

Opravdu skvělé, takže on nás do toho uvrtá a nakonec se bude ulívat právě z toho, co je na tom nejhorší? Tak to teda ne!

Všichni jsme se usadili ke stolu a začali se vrtat ve svých porcích. Jediná Sára opravdu jedla, ovšem to by nebyla ona, aby si nerýpla.

„Nechutná?“ Ptala se mile a tvářila se jako ublížené štěňátko.

„Je to výborné, jen… Už jsem jedl v práci.“ Omluvil svou nechuť k jídlu Carlisle a odnesl svůj talíř.

„Hlídám si linii,“ pronesla Rose a napodobila Carlisla.

„Nějak mi není dobře,“ vymluvila se Alice a já zaválela očima. To si dělají legraci? Na co se budu vymlouvat já dalších několik dnů?

„Zítra mám trénink, nemůžu se nadlabat.“ Uculil se Emmet a rychle odšoupl talíř.

„Asi jsem se přejedl na oběd,“ usmál se omluvně Jasper a taktéž odsunul svůj talíř.

„Taky jsem to přehnal u oběda, příště se nesázím.“ Uculil se Edward a já myslela, že je přetrhnu.

„Přešla mě chuť,“ odšoupla jsem talíř a se znechuceným pohledem na mou rodinu jsem odpochodovala z jídelny.

„To je to tak zlé?“ Zeptala se Sára sklíčeně.

„To ne, jen jsme všichni najezení.“ Chlácholil ji Carlisle. Zbytek jejich rozhovoru jsem se rozhodla nevnímat. Dost na tom, že stále předstíráme lidi, ještě navíc nemůžu být s Edwardem a místo toho tu mám jen roztomile milou Sáru, ze které se stává dravá saň přesně ve chvíli, když se za Carlislem zabouchnou dveře.

„Bell? Co je s tebou?“ Přišla za mnou do pokoje Alice.

„Co by bylo?“ zeptala jsem se. „Jen jsem trochu naštvaná, vy s ní nemusíte být denně, já se musím nějak vymlouvat o obědech, večeřích. Uvidí, že nikdy nic nejím.“ Posteskla jsem si.

„Bude to dobré, za pár dní jdeš do školy s námi. Carlisle to už zařídil, vyhneš se ročníku s vlky a zároveň nebudeš tolik času s ní. Jen vydrž pár dní.“ Usmívala se od ucha k uchu.

„Tobě se to plácá,“ povzdechla jsem si znovu. To už byla v pokoji i Rosalie.

„Zrovna dneska se mi nechce hrát na sourozence!“ Prskala.

„Tak si prostě jen počkej, až usne…“ zasmála jsem se.

„Chceš říct, že bude spát jako poleno a neuslyší nás? Pochybuju!“ Zavrtěla hlavou. Měla pravdu s Emmetovým apetitem by vzbudili i mrtvýho.

„Tak jděte někam ven, do hotelu, co já vím…“ Pokračovala jsem v teoriích.

„To jim neprojde,“ zavrtěla hlavou Alice, když se Rose začala tvářit nadějně.

„Proč ne?“ Podivila jsem se.

„Podle mé vize má Sára lehké spaní, celou noc nás bude chodit kontrolovat.“ Pokrčila rameny. „Měly bychom varovat kluky.“

„To je snad vtip ne?“ Zadívala se na ni Rose. „Snad jsme dost staří, abychom mohli v klidu spát celou noc bez kontroly!“

„To sice ano, ale myslím, že v tom bude to, že má doma malé děti. Je na to prostě naučená,“ zamyslela jsem se.

„To to takhle bude po celou dobu?“ Koukla na Alice, která jen pokrčila rameny. „To abych si opravdu našla hezké místečko v lese!“

„Holky, můžu za vámi?“ Nakoukl do pokoje Jasper a Alice začala horlivě přikyvovat.

„Copak? Kluci tě vyhnali?“ Ptala se se smíchem Rosalie.

„Ne, ale přišel za námi ten kameraman a já tam nechci být.“ Odpověděl jí pohotově Jasper.

„Doufám, že nepřijde i sem.“ Posteskla jsem si.

„Vy se můžete vymluvit na převlékání, nebo podobně. Jste holky.“ Kývl k nám Jasper, jen jsem pokrčila rameny a sesunula se na svou postel, ne že bych ji snad potřebovala.

„Jaspere, varuj kluky, že Sára bude mít lehké spaní a bude nás chodit kontrolovat.“ Vzpomněla si najednou Rose.

„Cože?“ Ptal se nechápavě Jasper. V jeho obličeji byla znát stejná zmatenost, jako v jeho hlase.

„Měla jsem vizi, podle Belly je to tím, že má doma malé děti. Znáš to – Zvyk je železná košile.“ Usmála se na něj Alice.

„Takže žádná noční návštěva?“ Zeptal se sklesle a upřel pohled na Alice.

„Dnes ne,“ zavrtěla hlavou. Jen jsem si povzdychla, všichni jsme spoléhali aspoň na ty noci, kdy bude spát a ono… NIC!

O chvíli později už k nám do pokoje mířila jistým krokem Sára a za patama měla svého věrného pejska Davida.

„Tak děvčata, šupky dupky do postýlek. A Jaspere, ty do svého pokoje.“ Pobídla ho, hned, jakmile si všimla, že sedí na posteli vedle Alice.

„Je strašně brzo,“ namítla jsem a Rose pokývala hlavou v souhlasu.

„Je sedm hodin!“ Vytřeštila na nás oči Sára a mě spadla čelist, to je snad vtip. Pochopila bych, kdyby nám bylo pět, ale takhle?

Z vedlejšího pokoje se ozval výbuch smíchu, následovaný Sářiným ujištěním, že jakmile uloží nás, zajde uložit i je. Emmet zmlkl a my se raději nepouštěly do hádky. Každé dala pusu na čelo a vypochodovala z místnosti.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 10.0/10 (4 votes cast)

Záměna – 2

Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srb() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/blg/frontend.php on line 1090 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::get_template() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 647 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_stars() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 683 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_wait() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/cls/render.php on line 23 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srt() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 688

Bella:

„Myslím, že to nebude problém.“ Usmál se na ni Carlisle a pokynul k posazení. Nervózně jsem těkala od Sáry ke kameramanovi. Tahle část se mi strašně nelíbila, budeme pod vědeckým drobnohledem no fuj.

„No čekala jsem méně dětí a asi i menších,“ usmála se Sára nejistě.

„Tak to berte jako dovolenou.“ Mrknul na ni Emmet a vysloužil si nehezký pohled od Rosalie. A uchechtnutí od kameramana. Skvělý, není náhodou on ten, co nemá nijak zasahovat?

„No ona to tak trochu bude, já mám doma malé dvojčátka takže, to bude jistě změna.“ Usmála se na něj a přísahala bych, že si olízla ret. Tak ona nám jede po Emmetovi?

„Ehm, no budete spát v mém pokoji, jistě jste ho už viděla.“ Promluvila jsem, když Rose začala tiše vrčet.

„Ano, je nádherný a děkuji ti, že mi ho půjčíš.“ Usmívala se na mě, jako na nějakého idiota. Bezva, tak teď si o mě bude myslet, že sem úplně, ale úplně natvrdlá, super.

„No, já budu ráda chvíli s holkama.“ Kývla jsem jejich směrem a kameraman přejel celé ženské osazenstvo a takhle to bude jako pořád?

„No jistě, jistě. Jak je to vlastně tady s Vámi?“ ptala se, když si všimla, že stojíme v párech.

„Uhhh,“ zasténal mi u ucha tiše Edward.

„Co?“ zeptala jsem se.

„Asi nebudu mít rád Davida,“ kývl hlavou ke kameramanovi a mě došlo, že nejspíš přemýšlí nad něčím, co se týká mě.

„To zvládneme,“ zašeptala jsem stejně potichu, aby nás neslyšeli a dál sledovala dění v místnosti.

„Jak bych začal,“ promluvil Carlisle. „Má žena měla sestru a ta i s manželem zemřela. Esme jim slíbila, že se postará o jejich syna Emmeta. Tak se k nám dostal on, pak jsme nechtěli, aby vyrůstal úplně sám a adoptovali k němu Edwarda.

Jasper s Rosalie se k nám vlastně dostali náhodou skrz mou práci. Objevil jsem je na chodbě v nemocnici, ve které jsem pracoval. Přirostli nám k srdci a už jsme si je nechali.

Alice nám byla svěřena po té, co několikrát utekla od své rodiny právě k naší Rosalii. Dříve žila u různých pěstounů. A Bellu jsme si osvojili nedávno, protože jsme se stěhovali a Alice ji nechtěla nechat samotnou v domově pro mládež.

Řekli jsme si, že jedna navíc se ztratí.“ Zasmál se Carlisle svému vtipu a my se k němu přidali. Nikdy nepochopím, jak si tak dokonale zapamatuje naše krytí. Jsme upíři a s pamětí nemáme problém, ale já se už párkrát přeřekla a rozhodně jsem nebyla jediná.

„Och, tak to je jistě zajímavé, přesto tolik dětí?“ ptala se jako by nic Sára.

„Máme je rádi, nevidím v tom problém.“ Odvětil jí Carlisle. „A Vaše rodina, docela mě zajímá, do čeho jsem pustil svou ženu.“

„No jak jsem řekla, mám doma dvojčátka. Kluka a holku, takže se nebudou plést. Manžel pracuje dlouho do noci a pak vyžaduje jídlo, ale myslím, že se bude krotit, pokud tam bude Vaše paní.“ Usmála se mile.

„Jistě a odkud jste?“ zeptal se, jako by mu to Alice předtím neřekla.

„Bydlíme v domku na severu Spojených států, jmenuje se to tam Seint Souls, malé městečko, kde stále prší. Hodně se podobá Forks, jen je mnohem menší, tohle je pro mě velkoměsto.“ Odvětila, ale to my věděli, nikam jinam bychom Esme nepustili. Navíc Alice musela odpřísáhnout, že po celý měsíc nevykoukne sluníčko a navíc to deno denně kontrolovat. Co kdyby…

„Och, v tom případě si tady jistě brzy zvyknete, ale já se budu muset omluvit, dnes jsem neměl mít službu, ale jeden kolega onemocněl.“ Omluvil se Carlisle a odešel.

„Tak a jsme sami, chudáčci sirotci.“ Utrosil Emmet a Rose ho zchladila pohledem.

„Emmete ty si občas takové pako,“ vyletělo Jasperovi a tím rozesmál zbytek naší rodiny. Sára tolik pochopení neměla a David se snažil držet profesionální odstup.

„No, tak já nevím, neměli byste se jít třeba učit?!?“ štěkla na nás Sára a bylo vidět, že pořádně neví, jak se má chovat k bandě „puberťáků“.

„Jasně mami,“ zasmál se ironicky Edward a bylo to snad poprvé, co jsem ho takhle slyšela.

„Tak jděte!“ vykřikla na nás nepříčetně. No tohle bude zábava, paní upjatá a určitě s obědem přesně ve dvanáct. Super – říkala jsem to už?

„Jdem,“ utrousil Emmet a vyrazil dveřmi do zahrady a dál k lesu.

„Kam šel?“ ptala se překvapeně Sára a mě tím dostala.

„Kam asi, ven.“ Odpověděla jsem jí s klidem a následovala Emmeta. Za sebou jsem ještě slyšela smích zbytku rodiny a to jak se za námi rozběhli.

„Tak ta má ránu, zlatá Esme.“ Nadhodil Emmet, když jsme doběhli na malý palouk uprostřed lesa.

„A já s ní mám být po celé dny!“ posteskla jsem si.

„To zvládneš, lásko, jen bychom ji neměli tolik dráždit.“ Zasmál se mi do ucha Edward.

„Jak to myslíš dráždit?“ ptal se Jasper.

„No naše chování tam, prostě není zvyklá na něco takového a my se také takhle nechováme. Prostě jí dejte prostor a ona nám ho dá taky.“ Odpověděl mu Edward.

„To jako bez vtípků?“ ptal se nevěřícně Emmet.

„To asi zrovna u tebe nehrozí,“ zakroutil hlavou Edward.

„Dobře, spíš mi dejte rady, jak s ní přežít celé dny!“ zarazila jsem jejich debatu o našem chování nechování.

„Lásko, prostě se chovej přirozeně,“ poradil mi Edward.

„Když se ti bude zdát, že s ní nevydržíš, jeď se projet, proběhnout, cokoliv.“ Usmíval se Jasper.

„Seď v pokoji nad ‚učením‘.“ Poradila mi Alice a nad posledním slovem udělala ve vzduchu uvozovky.

„Dělej si z ní legraci,“ usmíval se jako sluníčko Emmet.

„Emmete!“ okřikli jsme ho najednou.

„Mlčim,“ odpověděl uraženě a natočil se na stranu jako malé dítě.

„Měli bychom se vrátit, přece jen…“ nadhodila Alice a všichni kývli. Sem jsme běželi upíří rychlostí, ale zpátky do domu jsme se značně loudali.

„Kde jste sakra byli!?!“ vylítla na nás Sára hned, jak jsme vešli do dveří.

„Venku?“ zeptal se Emmet a vysloužil si od nás nepěkné pohledy. Přece jsme se dohodli, že ji nebudeme dráždit. No a David, ten se nám otřásal smíchy. To bude pěkně rozostřené video. Napadlo mě.

„Sáro, my se omlouváme, někdy nám to ujede.“ Snažil se naše chování omluvit Edward.

„Ujede? Vy jste snad všichni padlí, měsíc se tu o Vás mám starat a Vy co?“ mluvila na nás a já viděla ten měsíc zavřená s ní. No pomoct.

„Slibujeme, že už se to nestane.“ Kývla jsem k ní a ona se malinko uvolnila.

„Jdu uvařit večeři, na co máte chuť?“ zeptala se a já zkřivila obličej. To snad ne, budu muset jíst.

„Těstoviny?“ zeptala se Alice a Sára kývla, naštěstí nijak nekomentovala můj zhnusený obličej. A to jsem mívala těstoviny moc ráda.

„Jdeme se učit,“ zavolal za ní Edward a pak mě odtáhl do jejich ‚klučičího‘ pokoje. Zavřel za námi dveře a na stůl rozložil nějaké ty učebnice. Co kdyby a ono fakt, během vteřiny klepal kameraman.

„Můžu, natočím si Vás.“ Usmál se na mě a já se otočila ke knížkám, ať si dělá suchý vrby. Kdo tohle Carlislovi dovolil? Už vím, tahle rodina!

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 10.0/10 (4 votes cast)

Záměna – 1

Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srb() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/blg/frontend.php on line 1090 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::get_template() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 647 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_stars() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 683 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_wait() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/cls/render.php on line 23 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srt() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 688

Bella:

„Edwarde, myslíš, že je to dobrý nápad?“ ptala jsem se. Přece jen se před tou novou „mamkou“ musíme chovat jako lidé.

„Carlisle s Esme se dohodli. My se prostě jen přizpůsobíme.“ Odvětil mi s úsměvem.

„Jo a navíc jsme příbuzní, to přestavování pokojů mi vadí.“ Zasyčela Rose, fain nejsem jediná, komu to vadí.

Já budu mít pokoj s holkami a kluci zase dohromady. Jeden pokoj bude jako její, jinak obvykle můj, protože jsem podle naší historky poslední osvojené dítě.

„Bude to dobré a jedná se jen o měsíc.“ Konejšil ji Emmet a já se divila, kde se to v tom hromotlukovi bere.

„Jo, co je to měsíc ve věčnosti, a když se já nebo Jasper neudržíme je to jen další člověk!“ štěkla jsem sarkasticky.

„Nic se nestane, nedovolíme to.“ Objal mě Edward a užíval si mé blízkosti. Za chvíli se budeme muset skrývat. A to jsme manželé! Stěžovala jsem si v duchu.

„Co myslíte, můžu ten manuál nechat takhle?“ zeptala se Esme a podala nám papír, na kterém bylo sepsáno co a jak pro její náhradnici. Vzala jsem si ho od ní a začala číst:

„Milá neznámá, moje rodina je poněkud netradiční. S manželem Carlislem se staráme o šest adoptivních dětí. Celkem máme tři kluky a tři holky.

Carlisle pracuje jako chirurg ve zdejší nemocnici. Pracuje na směny a dle potřeby, budeš si muset zvyknout na život manželky doktora. Někdy je to otravné, ale myslím, že jinak je s ním snadné vyžít.

Děti chodí na zdejší střední školu od druhého do čtvrtého ročníku. Jasper a Rosalie jsou dvojčata a spolu s Emmetem chodí do čtvrtého ročníku.

Jasper je hodný kluk, ale z dětství má blok, který se snažíme odbourat. Možná se bude stranit, ale to je jen jeho způsob komunikace. Neber si to osobně.

Rosalie je ve skrytu duše milá, ale lidi si nejdřív prověřuje, než si je pustí k tělu. Stejně jako Jasper měla těžké dětství a proto na ni netlač.

Emmet je vtipálek, takže si jeho žertíky neber osobně a raději se nad nimi zasměj. Je to lepší a nezničíš si nervy. Všechny horší problémy nech na Carlislovi.

Edward a Alice jsou ve třetím. Musím tě varovat, Alice miluje nákupy a já se obávám o tvé zdraví. Edward rád hraje na piáno, ale pokud by ti to začalo vadit, neboj se ho upozornit.

Bella je ve druhém ročníku, ale má postoupit do třetího. Během měsíce ji čekají zkoušky proto na ni prosím dohlédni.

Celá rodina jezdí na pravidelné výlety, kterých se účastnit nemusíš, pokud chceš, můžeš místo toho dělat jiné věci třeba v domácnosti, protože budeš mít klid.

Všechny ostatní detaily a podrobnostmi již s nimi doladíš, povětšinou jsou vstřícní a komunikativní, takže bys neměla mít problém. Kdyby přece obrať se na Carlisla.

Hodně zdaru v mé rodině ti přeje Esme.“ Zakončila jsem čtení a musela uznat, že Esme vylíčila naše životní příběhy dokonale.

„To je zdařilé,“ pokýval hlavou Jasper a byl rád, že je vylíčen jako asociál, co se s nikým nebaví. I když bych si přála totéž, měla jsem strach, že se neudržím, přece jen jsem upír teprve pár let a budu s ní trávit nejvíc času.

„Děkuji,“ poděkovala Esme a vzala si papír, který úhledně složila a dala ho do obálky, přesně podle pokynů.

„Připravena?“ zeptal se Carlisle a naposledy ji těsně objal a políbil.

„Ano,“ kývla a také ho políbila. „Tak děti, já se s Vámi loučím,“ posteskla si Esme a šla nás všechny obejmout. „Ne že to tady zboříte!“ preventivně nás pokárala a pak vyšla z domu a nasedla do auta.

„A je pryč,“ zafňukal Emmet a my se jen smutně ušklíbli. Příští měsíc si musíme hrát na spořádanou rodinku. To teda dík.

***

„Tohle bude ještě hodně dlouhý měsíc,“ posteskla jsem si, když jsme i se zbytkem rodiny dokončili náš lov.

„Rozhodně bude,“ povzdechl si Jasper. „Jestli se řízne nebo…“ zamyslel se.

„Nic se nestane. Přestaňte sýčkovat!“ okřikla nás Alice, které se naše pohřební nálada příliš nelíbila.

„Tobě se to mluví,“ hodila jsem k ní rukama. Přece jen měla lepší sebeovládání.

„A ty si zatěžuješ hlavu hloupostma!“ usadila mě rychle.

„Uznávám, trochu panikařím,“ sklopila jsem zrak.

„Bude to dobré,“ objal mě Edward a přivinul si mě na hruď.

„Jo, bude…“ odpověděla jsem.

„Jdeme?“ zeptal se Carlisle a my jen kývli. Všichni jsme nasedli do aut a během chvíle vyjeli k našemu domovu, kde už měla čekat vyměněná chůva.

***

Přijeli jsme před dům a pomalu vystoupili. A je to tu. Pomyslela jsem si a Edward mi stiskl ruku. Trochu mě to uklidnilo avšak ne dost. Jo s lidmi jsem už do kontaktu přišla a tak, to jo, ale nikdy jsem je neměla v domě 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Začínalo mi docházet, jak se asi cítili ostatní, když jsem ještě byla člověk.

Pomalu jsme vešli do domu, kde na nás netrpělivě čekala asi třicetiletá žena s kratšími hnědými vlasy a opálenou pletí. Ta tu bude jako pěst na oko.

„Dobrý den, jsem Carlisle Cullen a toto jsou mé děti: Emmet, Rosalie, Jasper, Alice, Edward a Bella.“ Představil nás postupně Carlisle.

„Těší mě, jmenuji se Sára Sunsová,“ umívala se na nás. „Tak snad to tady spolu zvládneme.“

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 10.0/10 (2 votes cast)

Záměna – prolog

Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srb() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/blg/frontend.php on line 1090 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::get_template() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 647 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_stars() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 683 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_wait() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/cls/render.php on line 23 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srt() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 688

Bella:

„Rodino do jídelny!“ svolával nás Carlisle.

„Co se děje?“ zeptala jsem se Edwarda, protože tohle mohlo znamenat jediné, poradu.

„Tak se usaďte,“ pobídl nás Carlisle a zářil jako sluníčko.

„O co jde?“ ptala se vyděšeně Esme.

„Neboj se, nic vážného.“ Ujistil ji a já se zkoumavě zadívala na Edwarda, který jen zakroutil hlavou, takže Carlisle si schovává myšlenky.

„Rodino, dostal jsem ženiální nápad!“ vyřkl ta slova a já zalapala po dechu. Tohle slovo z Carlislových úst?

„Lásko, není ti něco, takové slovo…“ přibližovala se k němu Esme na tváři výraz. Nezlob maminku a pojď spinkat.

„Nestalo, klid… Jsem naprosto v pořádku. Tak chcete slyšet můj nápad?“ ptal se a zářil novým nadšením.

„Jasně taťko,“ zasmál se Emmet a bylo vidět, jak se jejich počínáním baví. Vlastně já se taky bavila.

„Takže,“ postavil se zpříma a důležitě se odmlčel. „Přihlásil jsem naši rodinu do programu: „Jde to i s jinou?“ Je to vlastně o tom, že mi vymění na měsíc ženu a ona se bude muset popasovat s naší rodinou. Esme pojede k nim a na konci se utvoří závěr.“ Vyřkl vítězoslavně a my zkoprněli.

„Copak ty už nemáš mamku rád?“ ptal se Emmet jako malé dítě.

„Mám, jen je to jistě zajímavé z hlediska studia psychiky lidí, jsem zvědav, co všechno se stane a hlavně, jestli jsme schopni žít s člověkem.“ Pokýval hlavou.

„S člověkem?“ zasyčela Rose.

„Ano, bude to zábavné,“ konejšil nás Carlisle, ale nějak to nezabíralo.

„Tak dobrá, myslím, že lidskou rodinu zvládnu.“ Kývla Esme na souhlas. Bylo vidět, že svému miláčkovi nic neodepře a já přemýšlela, jestli bych byla stejně shovívavá k Edwardovi, ale asi jo. Cokoli pro vědu. Napadlo mě.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 8.5/10 (6 votes cast)