Edward:
Odešel jsem z Bellina pokoje s úsměvem na rtech. Došel do svého pokoje a viděl připravené oblečení. Měl jsem ještě čas a tak ač jsem to nepotřeboval, jsem si lehl na postel. Ležel jsem a přemýšlel o všem, co se dnes událo. Líbání s Bellou bylo tak nádherné.
Ten pocit, který mnou prošel, když její jazyk zabloudil do mých úst. Každý její dotyk na mé kůži. Bylo to tolik povznášející. Jak jsem si jen já pitomec mohl myslet, že bych mohl dál existovat bez ní?
Začal jsem přemýšlet, jak strašně moc byla sexy v těch černých šatech, a doufal, že zrovna tyhle si na sebe večer nevezme. Nejsem si jistý, jak by tohle mohlo dopadnout. Při té myšlence jsem ucítil tlak v oblasti mého mužství a po chvíli trhání látky.
Podíval jsem se dolů a zjistil, že moje mužství se rozhodlo prodrat si cestu mými kalhotami. V tu chvíli jsem byl rád, že tohle se mi nestalo s Bellou. Určitě by se mi smála. Při myšlence na Bellu a její dokonalé tělo mi v něm zapulzovalo.
Co to se mnou jenom je. Vzal jsem deku, která byla poblíž, a zakryl se. Nechtěl jsem riskovat, že mě takhle někdo uvidí. Nevěděl jsem co s tím. Přestal jsem to řešit a myšlenkami se vrátil k Belle a tomu jak nádherná byla. Někde mezi těmito myšlenkami jsem ucítil, jak mi v něm pulzuje touha a chtíč. Představil jsem si další Bellin polibek a v tu chvíli ucítil mokro.
Je vůbec možné, abych se udělal jen při pomyšlení na to, jak dokonalé byly její polibky? Byl jsem opravdu rád, že se mi tohle nestalo v jejím pokoji. Pomalu jsem vstal a šel do sprchy.
***
Po pár minutách jsem vyšel a začal se oblékat. Poslušně jsem si vzal oblečení, které mi dala Bella. Byla to bílá košile a nazelenalá kravata. V tom jsem zapřemýšlel, v čem bude Bella. Viděl jsem dvoje šaty. Že by se rozhodla jít v těch třetích. Najednou jsem byl nedočkavý a zvědavý.
Vydal jsem se do společenské místnosti, kde byl zatím jen Emmet a Carlisle. V jejich myšlenkách jsem si přečetl, že Jaspera má v rukou Alice a Rosalie s Esme se někde češou. Posadil jsem se a čekal.
Když byli všichni hotovi. Společně jsme se vydali dolů, kde už bylo vše připraveno v naprosté dokonalosti. Místnost byla jemně osvětlena. Uprostřed byl taneční parket a po stranách rozvěšeny erby.
Všimnul jsem si Tanyi a její rodiny. Denalijští tu byli už od rána, kdy jsme lítali s Alice po obchodech. Byl jsem rád, alespoň jsem nemusel poslouchat Tanyiny návrhy a stále je odmítat.
Možná by mě Edward mohl vyzvat k tanci. Myslela si zrovna ve chvíli, kdy jsem se na ně zadíval. Tanya nebyla zlá. Dokonce byla i hezká, jen to prostě nebyla ta pravá, alespoň pro mě ne.
Carlisle si jich také všimnul. Zamával na ně a oni se k nám připojili. Všichni začali debatovat. Jen v Aliciných myšlenkách bylo vidět zklamání nad jejich výběrem oblečení. Usmál jsem se tomu, ale víc to nekomentoval. Tanyiny myšlenky byly oplzlé, představovala si, jak spolu budeme tančit a u toho ji políbím. Jak jsem řekl, nebyla ošklivá, jako by to snad u upíra šlo, jen prostě neměla to něco.
***
Po několika minutách konverzace se ozval zvon, oznamující příchod Královské rodiny. Vepředu šel Aro a za ruku vedl mého malého andílka. Bella měla nádherné bílo-zelené šaty, které sahaly až na zem. Byly nádherné. Dokonale padly na její tělo. Vlasy měla navlněné a dva prameny sčesané dozadu, kde s dalšími vlasy tvořily malý drdůlek. Zbytek vlnitých vlasů se rozprostíral na jejích ramenou a zádech.
Vypadala naprosto božsky. Za nimi přicházel Caius se svou ženou a Marcus s nějakou upírkou, kterou jsem neznal. Podle jejich myšlenek mu byla přidělena, aby měl s kým zahájit slavnost.
Všichni pozvedli číše, ve kterých byla krev. Bylo nepříjemné cítit tolik lidské krve. Vzal jsem svůj pohár a přičichnul jsem. Okamžitě jsem poznal tu krev, kterou jsme pili tenkrát u Belly. Se zdviženým obočím jsem se na ni podíval, ona na mě mrkla a dokonale se usmála.
Mezitím zahájil Aro svou řeč na zahájení slavnosti. Povětšinou to byly jen řeči o moci a vládě. Jako by tady ve Volteře nic jiného neznali.
Pak přišel na řadu první tanec. Všichni tři vzali své partnerky a začali tancovat. V Arových myšlenkách bylo vidět, jak moc mu vadí tančit se svou dcerou. Ani Bella se netvářila nadšeně. Přesto se nezapomínala usmívat.
Pááááni!!! Slyšel jsem myšlenky Alice. Líbil se jí Bellin výběr šatů, myslí ta holka i na něco jiného. Napadlo mě.
To je teda kus! Emmet. No kdo jiný. Překonával jsem nutkání zavrčet. Podobné myšlenky se linuly celým sálem. Snažil jsem se vypnout. Sledoval jsem jen ji.
Nakonec písně se navzájem uklonili, a když začala další, rozdělili se. Všechny dvojce se rozpadly a šly k ostatním. Aro vyzval nějakou naprosto šokovanou upírku a zdá se, že se jejími myšlenkami dost bavil. Caius přišel vyzvat Esme a jeho žena si s sebou odvedla Carlisla. Marcus se ujal Gianny z recepce a upírka se kterou tančil, vyzvala Demetriho. Když jsem se vzpamatoval, uviděl jsem Bellu, jak se na mě potutelně usmívá a míří rovnou ke mně.
„Smím prosit?“ podávala mi ruku.
„S-Samozřejmě.“ Nabídnutou ruku, jsem přijal a společně jsme odcházeli na parket. Začali jsme tančit a já si uvědomil, jak strašně příjemné je držet ji v náručí. Usmíval jsem se a koukal na ni, když vzhlédla.
„Něco směšného?“
„Ne, jen jsem neuvěřitelně šťastný.“ Vysvětlil jsem. Dál se na nic neptala a já si vychutnával tento dokonalý okamžik.
***
Ani nevím, jak dozněla píseň. Ke konci jsem dokázal vnímat jen tu nádhernou bytost v mé náruči, která se na mě nádherně smála.
„Smím poprosit ještě o jeden?“ zeptal jsem se. Jen se usmála a na souhlas kývla. Rozezněla se další melodie a my začali tančit.
To, že jsem nevnímal okolí, se projevilo. Tanya k nám přišla a majetnicky se na mě dívala. Snažila se chránit si přede mnou myšlenky, ale moc jí to nešlo. Doufala, že tenhle tanec bude její a tak si pro něj přišla.
„Mohu?“ Podívala se na Bellu. Ta jen kývla a pustila mě. Byl jsem naštvaný, že nás Tanya vyrušila, ale poslušně jsem s ní začal tančit.
Stále jsem se snažil pozorovat Bellu, která přišla až k Felixovi a začala tančit s ním. Probudil se ve mně nový pocit. Pocit žárlivosti. To se mnou by teď měla tančit. Myslel jsem jen na to, když mi došlo, že Tanyina ruka klouže dolů k mým hýždím. Tak to teda ne!!! Uvítal bych to, ale od jiné upírky. Tedy spíš poloupírky.
Vzal jsem její ruku a posunul ji zpět tam, kam patřila. Smutně se na mě podívala, ale v myšlenkách se zabývala vším ostatním. Nechtěla mi ukázat, jak moc jsem ji tím zklamal. Píseň skončila a já odvedl Tanyu zpět ke stolu, kde probíhala debata o Belle.
„Ano, Ano, talentovaná a navíc dcera Ara. Myslím, že ten upír je naprosto nadšen. Bella o ničem neví.“ Eleazer se zamradšil. „Myslím, že Aro se může připravit na scénu.“
Z jeho myšlenek jsem si přečetl, že Aro chce dceru provdat, aby ji měl z krku. Našel jí nějakého upíra, o kterém Bella nemá nejmenší páru. Tak to ne. Ona je můj anděl. Jenom můj.
Život není peříčko - 12,