Bez domova a naděje? Ani omylem! – 10

Deprecated: Non-static method gdsrBlgDB::add_new_view() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 1910 Deprecated: Non-static method GDSRDBCache::get_posts() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 2011 Deprecated: Non-static method GDSRDBCache::get_logs() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 2018 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srb() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/blg/frontend.php on line 1090 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::get_template() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 647 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Strict Standards: Non-static method gdTemplateDB::get_template() should not be called statically in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/gdt2/classes.php on line 419 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_stars() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 683 Deprecated: Non-static method GDSRRender::rating_wait() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/cls/render.php on line 23 Deprecated: Non-static method GDSRRenderT2::render_srt() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/t2/render.php on line 688 Deprecated: Non-static method GDSRDBMulti::get_multisets_for_auto_insert() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /mnt/web-data1/stmivani_eu/public_html/kecka/wp-content/plugins/gd-star-rating/code/class.php on line 1476

Bella:

Jacob odešel a já spolu s ostatními začala rekonstruovat dům, ze kterého zbyly jen základy. Šlo to rychle, protože upíři odmítali v noci přestat pracovat a měniči i lidé se snažili, jak nejlíp mohli.

„Tak jo, jedu pro tu upírku do San Sian,“ usmála jsem se na Nessie a Grega, kteří právě studovaly nové návrhy od Esme.

„Vrať se brzy, mami.“ Zasmála se Nessie. Kývla jsem na ni a rozhlédla se. Musím zadat úkol svému miláčkovi.

„Edwarde,“ zastavila jsem ho hned, jak jsem ho zmerčila.

„Copak?“ zeptal se a přivinul si mě na hruď.

„Mám pro tebe úkol, než se vrátím ze San Sian.“ Usmála jsem se.

„Nevěděl jsem, že někam jedeš.“ Zarazil se.

„Jen na otočku,“ zasmála jsem se jeho výrazu. „Nechávám tu Nessie, tak se neboj.“

„Já… Nebojím se, jen…“ položila jsem mu prsy na pusu.

„Já vím, teď k tomu úkolu. Vidíš támhle Thomase?“ zeptala jsem se.

„Jistě on a ta Theresa? Jsou nám velmi podobní.“ Odvětil.

„Ano, on je stejně zatvrzelý, jako jsi býval i ty a já myslím, že by sis s ním měl promluvit.“

„Chceš, abych ho přemluvil k její proměně?“ ptal se nevěřícně.

„To ne, to ať si rozhodnou sami, já jsem jen mluvila s Theresou a ta je ochotná to udělat. Thomas se cuká a já bych chtěla, aby sis s ním promluvil o tom, co jsi cítil, jaké to bylo – myslím ztratit mě.“ Objasnila jsem mu své myšlenky, na důkaz že pochopil, kývl. „Děkuji.“

„Nemáš zač,“ usmál se, naposledy jsem ho políbila a vydala se do San Sian za upírkou, o které mi řekla Dodie, jedna známá, právě ze San Sian. Ta upírka žila u ní a chtěla poznat něco jiného. Chtěla se stát vegetariánkou, ale Dodie, na to neměla sílu, proto kontaktovala mě.

„Ahoj Dodie,“ pozdravila jsem ji, když jsem dorazila k jejich domu.

„Bello! Já tě tak ráda vidím!“ objala mě.

„To já tebe taky,“ opětovala jsem její objetí. Dodie byla moje spřízněná duše, než si našla Samuela, žila s námi v sanatoriu.

„Moc mi chybíš, víš to?“ ptala se.

„To ty mě taky, nechcete se nastěhovat k nám? Ačkoliv teď není kam,“ povzdechla jsem si.

„Jak to myslíš, není kam?“ zděsila se.

„Nechci tě zatěžovat svými problémy.“ Mávla jsem nad tím rukou.

„Ale od toho přítelkyně jsou, tak povídej!“ pobídla mě.

„Pamatuješ Jacoba?“ zeptala jsem se.

„Toho zablešeného čokla, co si říká přítel?“ zaprskala.

„Jo, přesně toho, tak on mi rozbořil sanatorium, a když říkám rozbořil tak myslím do základů… Vlastně to je jediné, co zbylo – základy.“ Zadívala jsem se do země.

„Já toho čokla zabiju!“ zaječela a okamžitě přivolala pozornost Samuela i té upírky.

„Dostal co proto, už se neukáže.“ Usmála jsem se na ni konejšivě. „A navíc, všechno není tak špatné.“

„Povídej, přeháněj! Nový objev?“ ptala se nadšeně.

„Staronový,“ zasmála jsem se.

„Jak to myslíš?“ ptala se.

„Narazila jsem na Cullenovy a s nimi i na Edwarda.“ Uculila jsem se. Dodie ho neměla ráda za to, co mi udělal. „Než něco řekneš, po tom, co mě opustil, se dočista zhroutil.“

„A to ho jako omlouvá?“ prskala.

„Dodie, já ho miluju a vždycky budu.“ Upozornila jsem ji.

„Jistě, ty vždycky miluješ ty, kteří ti ubližují!“ štěkla, byla naštvaná a musím říct, že bych taky byla, kdyby šlo o ni. Tenkrát, když se dozvěděla můj příběh, hodlala Edwarda najít a přinejmenším vykastrovat.

„Dost o mě,“ ukončila jsem jedno téma. „Kdepak máš tu upírku?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Tady, jmenuje se Sophia.“ Ukázala na malou blonďatou upírku, při přeměně jí mohlo být něco kolem dvaceti.

„Moc mě těší Sophie,“ podala jsem jí ruku, kterou bez námitek přijala.

„Mě také, Dodie říkala, že mi pomůžete.“ Ukázala na své oči a já kývla.

„Samozřejmě, ale musíme odjet zpět. Mám tam teď dost práce, tady jsou pravidla.“ Podala jsem jí papíry, které rychle přečetla.

„To zvládnu, hlavně, když přestanu zabíjet lidi.“ Kývla hlavou na souhlas.

„V tom případě jsem pro, abychom jeli.“ Usmála jsem se na ni.

„Jen si zabalím,“ kývla a vyběhla do patra.

„Pojedu taky,“ rozhodla se Dodie a taky vyrazila do patra.

„Jedeš taky, nebo…“ zeptala jsem se Samuela.

„Jo, myslím, že zkušený stavař se ti bude hodit.“ Kývnul a já se zasmála, měl pravdu. Během další chvíle jsme byli na cestě zpět.

***

Edward:

Bella odjela a nechala mi tady úkol. Promluvit si s Thomasem. Nevěděl jsem co mu říct, nebo jak začít, ale odhodlal jsem se.

„Thomasi?“ zeptal jsem se, zrovna něco nesl. Otočil se a zadíval se na mě. „Víš, Bella si přála, abych si s tebou promluvil.“

„Jde o Theresu?“ zeptal se vyděšeně.

„Ano, ale neboj je v pořádku.“ Usmál jsem se povzbudivě.

„O co jde?“ ptal se.

„Víš, jste nám s Theresou dost podobní. Já taky nechtěl Bellu přeměnit a pak…“ odmlčel jsem se.

„Já bych si to neodpustil,“ sklopil hlavu.

„Chápu tě, ale mluvili jste o tom? Víš, já Bellu taky miloval, opustil jsem ji, a když jsem zjistil, že zmizela a pak si myslel, že je… mrtvá.“ To slovo mi dělalo potíže. „Zhroutil jsem se, vím, že to u tebe může být jiné, ale…“

„Vím, co chceš říct.“ Usmál se Thomas. „Chceš, abych se rozhodl sobecky.“

„To ne, jen ti chci říct, jak bylo mě, když jsem myslel, že ji už nikdy nespatřím.“ Sklopil jsem zrak, ty vzpomínky byly těžké.

„Edwarde, nejsem jako ty!“ upozornil mě.

„To jistě ne,“ zakroutil jsem hlavou.

„Jsem rozhodnutý jít za ní!“ řekl.

„To já byl taky, rodina to nedovolila a teď jsem rád. Jen jde o to, že všechno to trápení bylo nakonec zbytečné. Thomasi, pokud ona není proti, je ochotna s tebou být, tak…“ odmlčel jsem se.

„Chceš říct, že z ní mám udělat zrůdu, jako jsme my?“ ptal se nevěřícně.

„A jak se na to dívá ona?“ najednou jsem si uvědomil, jak to musela vidět Bella. S odstupem času jsem ji začínal chápat.

„Co?“ ptal se.

„Jak se k tomu staví Theresa?“ zopakoval jsem otázku.

„Myslí si, že…“

„Že nejste zrůdu,“ dokončila za něj.

„Theres, ale my jsme!“ oponoval jí rychle a mě to připomnělo staré dobré časy s Bell.

„Zajímavé, opravdu jste jako my.“ Usmál jsem se.

„Jak to myslíš?“ zeptala se Theresa.

„S Bellou jsme vedli úplně stejné hádky.“ Zasmál jsem se nad tou vzpomínkou. „Kdybych tenkrát nebyl tak tvrdohlavý,“ zakroutil jsem hlavou.

„Vidíš, já ti říkala, že je to blbost!“ štěkla najednou. „Všichni i měniči jsou pro, abys mě přeměnil. Milujeme se a nikdo nám v tom nebrání. Všichni to uvítají!“

„Thery, já… já nemůžu.“ Zaskučel Thomas.

„Požádám o to Bell!“ upozornila ho.

„To ne!“ vykřikl Thomas.

„O co mě požádáš?“ zeptal se za mými zády ten milovaný hlas.

„Uděláš ze mě upíra?“ zeptala se Theresa narovinu.

„Já?“vytřeštila na ni oči Bella.

„Thery, prosím!“ zaskučel znovu Thomas.

„Měl si je uklidnit,“ zadívala se na mě Bella.

„Já se snažil,“ pokrčil jsem rameny a všiml si třech nově příchozích.

„Tak jo, konec hádek. Vy dva si o tom znovu a v klidu – v klidu! promluvíte.“ Ukázala na ně prstem.

„Ehm, Bell.“ Ozvala se nově příchozí upírka.

„No jo, pardon. Dodie, tohle je Edward, Thomas a Theresa.“ Ukázala na nás. „A lidi, tohle je Dodie, její muž Samuel a naše nová chráněnka Sophie, snaží se přestat s lidskou krví.“

„Těší mě!“ štěkla ta Dodie mým směrem a v jejích myšlenkách byly nápady na mou kastraci.

„Udělal jsem ti něco?“ zeptal jsem se přímo.

„Mě? Ne mě ne!“ odpověděla nenávistně a Bell jen zakroutila hlavou.

„Jak pokračují práce?“ změnila téma Bella.

„Dobře,“ odpověděl jsem a dál zaraženě zíral nad myšlenkami Dodie.

„Mamí!“ vykřikla Nessie a objala ji. „Teto Dodie!“ taky ji objala.

„Tak ráda tě vidím, malá!“ usmála se na ni Dodie a pevně ji objala.

„Jdou sem nějací vlci!“ přiběhl Greg.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 8.8/10 (6 votes cast)
Bez domova a naděje? Ani omylem! - 10, 8.8 out of 10 based on 6 ratings

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*