Edward:
Bella se upíří rychlostí zvedla ze země a vystřelila přímo naproti Emmettovi, kterého během vteřiny držela čtyřicet centimetrů nad zemí a výhružně na něj vrčela. Ve zdi po něm zůstal jen otlak a na zem se snášely kousky omítky a zdiva, které nápor Emmettova těla nezvládlo.
„Co jsi to udělal!“ zavrčela těsně u jeho ucha a vyzvedla ho ještě kousek výš. Emmettovy nohy se komíhaly ve vzduchu a vyděšené oči se snažily najít pomoc.
„Nech… Nech m… Nech mě to vysvětlit,“ kuckal ze sebe přidušeně. Bella mu silně svírala čelist a stále výhružně vrčela. Najednou, jako když přepnete televizi, se vystřídal i Bellin vražedný výraz na… neutrální.
„Tak vysvětluj!“ vybídla ho ostře a se založenýma rukama čekala na Emmettovu reakci. Zbytek rodiny jen ztuhle pozoroval počínání, kterým se Bella jako novorozená upírka předvedla.
„Ehm,“ odkašlal si Emmett. „Víš, my jsme upíři, a jak jsem tě kousl tak jsi taky up…“ nestačil ani doříct větu a Bella ho opět svírala ve vražedném sevření asi padesát centimetrů nad zemí. Emmett se začal zmítat a kopat nohama kolem sebe, jen aby se uvolnil. Celá rodina měla z tohoto zajímavého zvratu legraci a v duchu se od srdce smáli.
‚Konečně to Emmettovi někdo nandal,‘ radoval se Jasper a úplně zapomněl na kontrolu Belliných pocitů. Copak si neuvědomuje, že já jí nedokážu číst myšlenky a proto je celá tahle situace ještě nebezpečnější?
Jasperovy povznesené pocity se přenesly i na zbytek rodiny a ten v tu ránu vybouchnul. Neudržel jsem se ani já, protože Emmett vypadal, jako ublížené štěňátko, kterému nechce nikdo pomoct. Dokonce i Rosalie se usmívala a bylo vidět, že se nerozesměje naplno čistě ze solidarity ke svému manželovi.
„Nechtěl bys to vysvětlit ty Carlisle?“ zeptal jsem se, když se mi podařilo aspoň z části zklidnit své emoce. „Přece jen to bude znít přesvědčivěji.“
„Asi máš pravdu,“ pokýval hlavou Carlisle a zaměřil svůj pohled na zoufalého Emmetta, stále ještě připlácnutého na stěně mého pokoje.
„P-u-s-ť!“ zanaříkal Emmett upírajíc svůj zrak na pěkně nabroušenou Bellu. Ta se na něj ještě jednou naštvaně podívala a dost nešetrně s ním práskla o zem.
„Co to děláš!“ vřískl na ni Emmett. „Vždyť si mi utrhla límec!“
„Ty neděláš pro jeden límec,“ okřikla ho Esme. „Podívej se na tu spoušť! To si opravíš!“
„A buď rád, že jsem ti neurazila třeba nos!“ zašklebila se na něj Bella.
„Ehm, Bello?“ začal pomalu Carlisle. Bella se na něj otočila a začala ho provrtávat svýma rudýma očima. „Víš, všechno co ti řekl Emmett je… pravda.“
„Cože?!?“ vytřeštila na něj oči Bella, ale hned na to se začala smát. Nevěřila nám, nevěřila nám jediné slovo.
„Víš Bello, naše rodina je jiná, neživíme se lidskou krví, naopak ji nahrazujeme zvířecí,“ snažil se Carlisle o co nejlepší vysvětlení.
„To ale… To není možné vždyť…“ Konečně jí začala docházet všechna slova, která jsme jí řekli.
„Ale slunce, česnek…“ koktala ze sebe.
„Nic z toho není pravda,“ usmívala se na ni mateřsky Esme. Bella po ní střelila zmateným pohledem a tak jsem se rozhodl jednat.
„Co vzít Bellu na lov?“ zeptal jsem se. Vůbec jsem nepřemýšlel nad tím, že by snad mohla mít jiný názor na stravu a třeba chtít jít po lidech.
„Ehm, možná bychom se měli domluvit hlavně s Bellou, jestli chce zůstat s námi a živit se naším způsobem. A pokud ne, vysvětlit jí pravidla a nechat ji jít.“ Carlisle opět zvolil diplomatickou cestu. Ale ano měl pravdu, proměnili jsme ji, ale nemohli jí přikázat, aby žila jako my.
„Lidmi!?!“ třeštila na nás ta svá kukadla. Co to melu, jaká kukadla. Karmínově rudé zorničky, které hrozily každou chvílí vypadnout. „Nebudu vraždit, nikoho, nic. Chci pryč!“ vztekala se.
„Bello, Bello! Počkej, tak snadné to není, na něčem žít musíš a nejlepší variantou je zvířecí krev,“ snažila se ji přesvědčit Alice, které se v hlavě míhaly zmatené obrazce.
„Dobrá,“ kývla poraženě Bella a snažila se uklidnit své rozechvělé tělo. Moc dobře jsem si uvědomoval, že za tohle všechno můžu já, neměl jsem dovolit, aby se do ní Emmett zakousl. Vůbec jsem ji neměl žádat o pomoc. Jsem hlupák a zachoval jsem se jako zmetek.
„Tak půjdeme?“ zeptala se mírně nabroušeně Rose. Nelíbilo se jí, že díky Belle se budeme brzy stěhovat, ale chápala, že celou tuhle situaci spískal její manžel. Bylo dobře, že se snažila, konec konců, Bella si tenhle osud také sama nevybrala.
„Jdeme,“ kývnul konečně Carlisle a celá rodina se upíří rychlostí vytratila z domu do lesa. Jen Bella nechápavě koukala na mizející čmouhy, i když pro její upíří smysly to tak nebylo.
„Páni to je rychlost,“ vydechla překvapeně a očarovaně hleděla za mizejícími postavami.
„Tak půjdeme?“ zeptal jsem se mile. Věděl jsem, že bych se měl chovat zdvořile, přece jen za celou touhle situací jsem byl já.
„Jo, jistě,“ usmála se a nejistě přešlápla z nohy na nohu.
„Neboj, to zvládneš.“ Snažil jsem se ji povzbudit. Dvakrát jsem to opakovat nemusel a i Bella se řítila do lesa přímo za mou rodinou. Na jeho okraji se zastavila a překvapeně vydechla.
„No páni.“ Rychle jsem doběhl za ní a zastavil se pár metrů od ní.
„Tak co, jak se ti to líbí?“ ptal jsem se přihlouple. Jak by se jí taky mohlo líbit, že je z ní krev sající bestie.
„Páni,“ vydechla znovu. „Je to tak…“
„Opojné? Šílené? Vzrušující?“ snažil jsem se jí dodat správná slova. Jen se na mě zazubila.
„Asi chápu, proč si mi nemohl říct, co jsi. Ale varovat před rozzuřeným bratrem upírem si mě mohl.“ Její hlas zněl káravě a já musel uznat, že má pravdu. Neměl jsem ji domů vůbec brát. Je možné, abych se najednou utápěl v tak velké a nepřehlédnutelné vině?
„Já… Moc se ti omlouvám, nevěděl jsem… Doufal jsem, že se ovládne,“ omluva, která nic nespraví, nic nezmění a z Belly neudělá znovu člověka.
„Myslím…“ promluvila a jemně se ke mně přiblížila. „Že to přežiju,“ zasmála se, hodila své jemné ručky kolem mého krku a políbila mě na tvář. „A teď jdeme asi na lov.“
„Máš pravdu, měli bychom,“ kývnul jsem hlavou a pobídl ji, aby běžela. Moc se nerozmýšlela a během chvíle jsme už viděli naši, ano teď už naši, rodinu.
„Kde se flákáte? Emmett už měl dva medvědy,“ smál se Jasper a Bella se zatvářila zděšeně. Podívala se na Emmetta, jako by se bála, že se mu něco stalo. Alice se uchechtla a vyrazila do lesa.
„Dobře, takže na mě budete jen koukat, nebo mi řeknete, co mám dělat?“ štěkla Bella. Byla krapet vyvedená z míry. Přece jen, Emmett lovící medvědy a Alice, která si jen tak vystřelí do lesa plného medvědů.
„Uvolni se, pomalounku nasaj vůni lesa a zkus nám říct, co přesně cítíš.“ Bella na Jaspera vyjeveně koukala, byla naprosto neschopna slova a tak pokračoval: „Musíš cítit tu energii, která tě přímo volá, vybízí k ulovení, k nakrmení.“
„A nechceš mi to radši předvést?“ zeptala se podrážděně a teatrálně rozhodila rukama. Jasper dlouho neváhal a během chvíle vystřelil za svou kořistí. Vybral něco jednoduššího, alespoň pro ukázku by vysoká měla stačit. Honilo se mu stále dokola hlavou. Zrovna ulovil jelena, když mu ho Bella vyškubla z rukou a během chvíle vysála do poslední kapičky. Jasper se zmateně otočil, aby viděl, jak Bella odhazuje zdechlinu právě vysátého jelena.
„Stačilo říct, chytit a zakousnout, a ne dělat hodinovou přednášku na téma: Nadechneš se a zkoumáš, co cítíš! Akorát jsem z toho měla žízeň. No co tak koukáš?“ dodala, když viděla Jasperův zmatený pohled. Celá rodina se pochechtávala, jen Jasper stále vykuleně zíral a ukazoval na ni rukou.
„Co mu je?“ zeptala se Bella, když už po třetí jen naprázdno otevřel pusu.
„Mám pocit, že utrpěl šok,“ odpověděl jí Carlisle, když mu zkušeně posvítil baterkou do očí. Nakonec jen pokrčil rameny a vytáhl placatici.
„Myslíš, že mu pomůže panák?“ začal se hurónsky smát Emmett. Bella se jen zmateně dívala z jednoho na druhého.
„Nula negativní,“ zakroutil hlavou Carlisle, jako by to bylo naprosto jasné. Otevřel placatici a všichni přestali dýchat. Zdálo se mi to, nebo úplně zapomněl, že Bella je novorozený upír. Navíc, jak je možné, že sebou nosí placatici s lidskou krví?
„Kde je Bella?“ vykřikla strachy ztuhlá Esme. Ve všem tom zmatku si nikdo ani nevšiml, že někde blízko nás se vyskytl člověk, který v tuhle chvíli poměrně dost krvácí. Tolik vůně nemohla vyprodukovat jen Carlislova placatka.
„Sakra,“ zaklel jsem a vydal se po pachu krve. Jasper začal pomalu couvat a spolu s Rose a Esme se vydal zpět do domu. Carlisle vystřelil za mnou a Emmett běžel najít právě lovící Alice. Tohle by mohl být velký malér.
Bellu jsme našli velmi rychle. Vytřeštil jsem oči, když jsem ji viděl sklánět se nad asi třicetiletým mužem, který značně krvácel.
„Bello ne!“ vykřikli jsme unisono a hnali se ji odtrhnout…
Sukničkář - 17,
… tak já nevím, ale mám pocit, že vysvětlování proběhlo moc rychle, ani se nemuseli nějak namáhat a to přijetí do rodinny mi přišlo trošku divný. Prostě takový urychlený. 🙁