Bella:
Brzy ráno jsem se probudila a zjistila, že ležím nahá v peřinách. Nechápala jsem, kdy a jak jsem se dostala do postele, ale bylo mi to upřímně jedno.
„Dobré ráno!“ ozval se krásný hlas hned vedle mého ucha.
„D-dobré,“ zadrhla jsem se. „Jak jsem se dostala do postele?“
„Usnula jsi ve sprše, přenesl jsem tě!“ usmál se na mě kouzelným úsměvem.
„Usnula? Ve sprše?“ opakovala jsem nevěřícně.
„Ano, byla si tak sladká!“ zasmál se a dlouze a vášnivě mě políbil.
„Děkuju!“ usmála jsem se na něj.
„Za co?“ zeptal se, se zdviženým obočím.
„Za to, že jsi!“ usmála jsem se znovu a pomalu se drchmala z postele. Opravdu jsem se snažila, ale stále mi to nějak nešlo. Podívala jsem se na Edwarda a ten se jen culil. Držel cípy deky, ve které jsem byla zamotaná a odmítal je pustit.
„Ale no tak!“ povzdechla jsem si a znovu škubla za deku.
„Ne ne, hezky se vrať za mnou…“ zasmál se a škubl s dekou tak, abych spadla rovnou do postele.
„A co když ne?“ opáčila jsem. Sice jsem se trochu styděla, ale nebylo zbytí. Vysmekla jsem se z deky a nahá se prošla pokojem až ke koupelně. Jen co se za mnou zavřely dveře, uslyšela jsem dlouhý vzrušený výdech.
„Počkej si na později!“ zasmála jsem se a pomalu se převlékla a umyla.
***
Asi po hodině sedění dole s celou rodinou jsem se začala znuděně ošívat. Tohle sedění mě nebavilo, bylo nudné jen sedět a koukat do neurčita. Jistě Edwardovi to nevadilo, stále mi oňufával krk a ušní lalůček… Co taky chcete, když se kvůli zlomeninám nemůžete pohnout.
„Tak co podnikneme?“ zeptala jsem se po několika kolech zlomenin, které mi vykouzlila Alice, Emmet a nakonec omylem i Esme.
„Já se ještě jednou omlouvám…“ začala Esme snad už po sté.
„Esme, klid… Nic se nestalo, jsem zvyklá.“ U toho jsem mrkla na Alice, která se zářivě usmála.
„Pojď se mnou jo!“ zavýskla najednou a popadla mě za ruku.
„Pomalu!“ vykřikla jsem na ni. To se jí však zřejmě moc nelíbilo a tak mě popadla mě do náruče a vyběhla se mnou do svého pokoje.
„Alice co to děláš?“ zeptala jsem se mírně naštvaně, když mě konečně postavila na nohy.
„Ještě mi poděkuješ!“ zasmála se a mrskla po mě něčím hodně krajkovým. Opatrně jsem se na to podívala blíž a zjistila jsem, že je to spodní prádlo.
„Co to je?“ zeptala jsem se.
„Neříkej, že nevíš! Švihej se převlíct!“ vykřikla a zatlačila mě do šatny. Páni, tak tomu se říká šatna. Bylo to velké jako jeden pokoj a půl.
„Tak dělej!“ stěžovala si Alice za dveřmi.
„No jo!“ štěkla jsem na dveře a rychle se dopřevlékala.
„Tak se mi to líbí!“ zašvitořila, když jsem vyšla z šatny. Pomalu jsme zase sešly dolů a já si sedla k Edwardovi.
„Co jste tam dělaly?“ zeptal se a já se vlastně ani nedivila, že to neviděl v Alicině hlavě. Asi zrovna myslela na něco hodně nepodstatného, protože Edward se šklebil.
„Ani se snad radši neptej!“ zasmála jsem se a políbila ho na tvář.
„Dobře, mlčím!“ udělal gesto, jakože si zamyká pusu a pokračoval s šibalským úsměvem: „Pojď se projít!“
„Tak jo!“ zasmála jsem se a už jsem byla v jeho pevné náruči. Uháněl se mnou lesem a stále se potutelně usmíval.
***
„Kde to jsme?“ zeptala jsem se, když mě položil do trávy na krásné louce.
„To je… naše louka?“ zeptal se.
„To mi řekni ty!“ šťouchla jsem do jeho nosu.
„Jo, je to naše louka. Jen a jen naše!“ usmíval se jako anděl, kterého omylem nevzali do nebe.
„Je nádherná!“ pousmála jsem se a své rty přiblížila k jeho.
„Na tebe nemá!“ usmál se a spojil naše rty v dlouhém a vášnivém polibku. Než jsem si cokoliv uvědomila, ležela jsem pod ním a on zahrnoval můj obličej a krk polibky.
„Edwarde,“ vydechla jsem vzrušeně a přitáhla si jeho rty. Vášnivě jsme se líbali a já přišla o tričko.
„Alice?“ zeptal se, když uviděl krajkové prádlo.
„Alice,“ přisvědčila jsem a u toho se zasmála. „Někdy mě děsí, co všechno vidí!“
„To mě taky,“ zasmál se se mnou a dál se věnoval líbání snad každičkého kousku mého těla. Vzrušení ve mně sílilo s každým jeho dotekem, s každým jeho polibkem. Začínala jsem znovu lapat po dechu, opustil má ústa a sunul se níž k mému bříšku. Začal ho utiskovat polibky a u toho mi rozepínal kalhoty.
Přes všechno to vzrušení jsem ani nestihla postřehnout, kdy mé kalhoty sundal, ale najednou mi to přišlo nevyrovnané, vždyť on byl stále oblečený. Nevím jak, ale nakonec se mi podařilo přetočit se na něj.
„Jsi nějak moc oblečený!“ zasmála jsem se a pomalu mu začala shrnovat triko, které měl na sobě. Každé odhalené místečko jeho kůže jsem políbila. Byl tolik dokonalý, tolik krásný a v tuhle prchavou chvíli jen a jen můj.
Pomalu a mučivě jsem mu přejela po bradavkách a uslyšela táhlý vzrušený sten. Tolik se mi líbilo ho dráždit. Bez sebemenší možnosti se zastavit jsem mu stáhla tričko a okamžitě pokračovala k jeho kalhotám, zuby jsem rozepla zip a uslyšela další vzdech. Stáhla jsem mu je i s boxerkami a na malou chvíli se kochala pohledem na toho anděla, který pode mnou ležel se zavřenými víčky a spokojeným výrazem tváře.
Nežli jsem se nadála, ležela jsem znova pod ním, jen se zářivě usmál. Jak já ho jen milovala. Pomalu začal znovu laskat má prsa a po chvíli se zdálo, že mu překáží i mé spodní prádlo – chcete-li tomu tak říkat. Strhnul ho ze mě a se šibalským pohledem začal přejíždět po mém těle.
Dostal se k mým bokům a stehnům, neubránila jsem se vzrušenému výdechu do jeho úst, která byla zrovna přisátá na ty mé.
„Miluji tě,“ zašeptala jsem, hned, jakmile jsem měla příležitost. Při těch slovech se jeho ruka dostala až k mému nejcitlivějšímu místečku a jemně ho pohladila. Prohla jsem se v zádech a vychutnávala si slastný pocit, který mnou prošel.
„Já tebe taky,“ usmál se a prsty, které měl stále v mém klíně, začal pohybovat. Cítila jsem se jako v nebi, tolik slasti jsem snad ještě nezažila. Myslela jsem si, že vzrušením snad puknu, když mě přestal dráždit. Tázavě jsem se na něj podívala, s tím pohledem však roztáhnul má stehna a zadíval se na mě. Nepatrně jsem kývla na souhlas a s tím do mě vniknul.
Pocit, který mnou opět prošel, byl nepopsatelně krásný a dokonalý. Tolik pocitů se ve mně mísilo a já doufala, že tohle neskončí. Prohýbala jsem se v zádech, hlasitě sténala a volala Edwardovo jméno. Během návalů vzrušení, jsem slyšela i Edwarda, který hlasitě oddechoval a mezi polibky šeptal slova lásky.
Vlny vzrušení se kupily, až vyspěly v dlouhém, táhlém a překrásném orgasmu. Cítila jsem se nepopsatelně, třásla jsem se vzrušením a neskonalým uspokojením. Edward ještě párkrát přirazil a pak se i on zhroutil v poslední vlně svého orgasmu.
„Ani nevíš, jak moc tě miluji.“ Zašeptal mi do ucha a pomalu začal líbat můj obličej.
„Já tebe,“ oplatila jsem mu a přitáhla si jeho rty.
***
Leželi jsme tam ještě hodnou chvíli, když mnou prošla zima. Nechtě jsem se oklepala a tak přerušila tu nádhernou chvíli, která mezi námi byla.
„Je ti zima, měli bychom jít.“ Usmál se nádherným úsměvem a natáhl se pro mé oblečení.
„Proč jen musím mít ty hloupé lidské potřeby!“ postěžovala jsem si, ale poslušně jsem se oblékla.
„Protože jsi můj malý, sladký človíček.“ Políbil mě na nos, vzal do náruče a odnášel zpět k domu.
„Jak moc se ti chce jít dveřmi?“ zeptal se se šibalským pohledem.
„Jak to myslíš?“ zeptala jsem se.
„Takhle!“ s tím vyskočil až do okna mého/jeho – našeho – pokoje.
„To se mi líbí,“ zasmála jsem se, když mě pomalu pokládal na zem. „Půjdeš se mnou do sprchy?“ zeptala jsem se.
Nepatrně kývl a tak jsme se oba vydali do sprchy, kde jsme se znovu oddali naší vášni.
„Spinkej,“ usmál se na mě, když mě balil do peřin a ukládal do postele.
„Hamfrmf,“ zamrmlala jsem v polospánku a ihned potom usnula.
***
Ráno jsem se probudila v povznesené náladě. Byl to skvělý pocit. Protáhla jsem se na posteli a zjistila, že Edward se mnou není. Rozhlédla jsem se po pokoji a o chvíli později můj anděl vešel.
„Snídaně do postele? Tak to si nechám líbit,“ usmála jsem se a posadila se na posteli.
„Můžu tě krmit?“ zeptal se láskyplně a já mu po včerejšku nebyla schopná cokoliv odmítnout.
„Můžeš to zkusit,“ potvrdila jsem a sledovala, jak mu v očích jiskří pobavení.
„Jdeme na to!“ zasmál se a začal mě pomalu krmit.
„To se mi líbí,“ zapředla jsem. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych nemusela hnout ani prstem. Po chvíli jsem dojedla, Edward odložil tác s jídlem a lehl si ke mně.
„Tak co je dneska na programu?“ zeptala jsem se a doufala, že mě nezklame.
„Mám špatnou zprávu,“ zatvářil se smutně a já se zděsila. „Alice chce jít na nákupy a ty máš jít s ní.“
„Co?“ a to je tak hrozné, páni jak mě se ulevilo. Myslela jsem, jaká katastrofa se nepřiřítila.
„Znamená to celý den bez tebe,“ znovu se na mě podíval, jako štěňátko, které někdo nakopnul.
„To zvládneš, můžeš si zatím hrát s Emmetem a Jasperem.“ Usmála jsem se.
„Jo, jistě!“ štěkl a pak se rozzářil. „Zatím mi tě neodvedla!“
„Ne,“ zasmála jsem se a nechala ho znovu mě zahrnovat polibky.
„Tak už mi ji dej!“ začala mě z pod něj páčit Alice.
„Ne!“ zatvrdil se Edward a já se jejich dohadování zasmála.
„Měl si ji celou noc!“ pokračovala Alice.
„A proto mi ji vezmeš na celý den?“
„Jo!“ vyštěkla Alice a v nestřežené chvíli mě vytáhla z postele. „Obleč se, ať můžeme vyrazit!“ rozkázala mi a mě nezbylo, než se obléknout a i s ní odjet do nákupního centra.